|
|
Towards the Boundaries of Fictional Narrative
Pčola, Marián ; Glanc, Tomáš (vedoucí práce) ; Svatoň, Vladimír (oponent) ; Derlatka, Tomasz (oponent)
Disertační práce nahlíží různorodé podoby současného uměleckého vyprávění a zkoumá jeho vztah k jiným typům narace - zejména k textům, ve kterých nad estetickou funkcí převažuje funkce poznávací či informační. Práce je rozdělená do čtyř částí. První část je teoretická, vytyčují se v ní základní problémové okruhy a pojmenovávají se metody, nástroje a modely, o které se budu v práci opírat a ověřovat jejich použitelnost na vybraných příkladech ze slovanských literatur. Druhá část sleduje problematiku časoprostoru fikčního vyprávění, přičemž v kapitole 2.1 analyzuji románový čas a prostor převážně z kompozičního hlediska (na příkladu románu Saši Sokolova Škola pro hlupáky), zatím co v následující kapitole, věnované ideovému prolínání literárních a sociálně-politických utopií, se fikčnost a temporalita chápou šíře než jen jako výhradně narativní kategorie: fungují jako styční plochy mezi imanentním významovým děním "světa textu" a jeho historickým pozadím. Třetí část pokračuje ve vytyčeném směru, pouze jako kontext se tu již nepojímá nadosobní historické pozadí, ale individuální sféra praktického života, každodennosti. Předmět zkoumání zde tvoří dva žánry na pomezí umělecké literatury a faktografie - intimní korespondence a cestopisné zápisky. Poslední část se soustřeďuje na některé osobitosti jazykového...
|
|
|
Novela "Konec nylonového věku" z roku 1950 a její kritická edice
Poledňáková, Barbora ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá novelou Josefa Škvoreckého Konec nylonového věku napsanou roku 1950. Nazírá text z literárněhistorického, literárně-teoretického a literárně "praktického", editorského hlediska. Po představení díla v nezbytném dobovém a faktickém kontextu se práce soustředí na interpretaci textu, jeho vyprávěcí situaci a z ní plynoucí strukturu novely. Dále práce věnuje pozornost dialogům a dialogičnosti daného textu. Na závěr představuje problematiku textologické povahy - vytváření poznámkového aparátu. V průběhu celé práce je novela v rámci jednotlivých témat uváděna do souvislostí s další autorovou tvorbou.
|
|
|
Daimón: Jednota a protikladnost světa Lopeho de Aguirre
Janoušková, Petra ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
Práce je zaměřena na rozbor a interpretaci románu Daimón od argentinského spisovatele Abela Posseho. Naznačuje kontext tzv. nového historického románu v Latinské Americe, přibližuje historické pozadí událostí v románu, poukazuje na využití "převráceného úhlu pohledu" jako narativního principu, přihlíží také k pojetí času. Podrobněji se pak zaměřuje na rozbor kompozice, koncipované jako výklad z tarotových karet, a zkoumá význam tarotu pro nejen interpretaci románu Dimón, ale i pro celkové chápání světa. Klíčová slova: Tarot, Lope de Aguirre, Abel Posse, nový historický román Latinské Ameriky, dialogičnost, intertextualita, parodie, heteroglosie, duchovní cesta, Toltékové, toltécký šamanismus, Carlos Castaneda, cyklické pojetí času, protiklady, poznání.
|
|
|
Sociální reprezentace emocí a násilí u dětí předškolního věku
TURKOVÁ, Kristýna
Práce se zabývá sociálními reprezentacemi emocí a násilí předškolních dětí a porovnává vzdělávání v mateřských školách běžného typu s mateřskými školami typu Montessori. Osvětluje okolnosti vzniku Montessori pedagogiky a její základní principy porovnává se současnými poznatky z oblastí biologie, psychologie, pedagogiky a sociologie. Představuje teorii sociálních reprezentací a uvádí výzkumy sociálních reprezentací emocí a násilí u předškolních dětí. Jedná se v ní o získání poznatků, zda a jak je možné modifikovat sociální reprezentace u předškolních dětí, a o potenciálu Montessori pedagogiky být jednou z možností zvýšení jejich výskytu a zlepšení jejich kvality a aplikace u předškolních dětí.
|
host ::
RSS.